Page:Nárečja Slovenskuo.djvu/62

Zo stránky Wikizdroje
Táto stránka nebola skontrolovaná

Naspäť na Index:Nárečja Slovenskuo.djvu

smjali sa na ňom, vismjevali ho, Českoňem.: písat na nékoho list (an einen schreiben), Slovenski: dakomu písať, Českoňemecki: pohodlí bv se tak v ustŕetv vešlo (roan wúrde auf diese Art der Becpiemlichkeit entgegen kom~ men), jsem k tomu zprávnéna (ich bin dazu berechtigt; v Českej Včele)^ trváme té dňvérj (wir hamen der Hoff- nung; Kvétj), časopisj nebjvají dostupnjmi (die Zeit- schriften sind nicht zuganglich, v Českej Včele), čtenárstvo k velkému díkučinéní zavázal (er hat die Leser zum gros- sen Dank verpflichtet; v Českej Včele), jeť to smutné ŕe- meslo to spisovatelství, a trojnásobné každého li- tuji, kdo od toho iiv bjti rausí; Kvétv r. 1841. p. 41. str. 326. (wer davon leben rouss), a i tento Turek nem*- slí, že své dustojnosťi néco zadá, kdji s ním hovoŕí Kvétv r. 1841. p. 51 str. 406 (er glaubt nicht, dass er sei- ner Wiirde etwas vergibt atď.), nechat si llbit (sich gefallen lassen), dat néco k lepšímu (etwas zum Besten geben); bjt rozpoloienj tak neb jinak (aufgelegt sein), Slovákhovorí akej si vuoli? — Ono prvuo dobre sa znáša s ňemeckím „Gemuth", totojezas docela podla Siovanskej povahi. Srďeč- ňe lutujeme mi Slováci, že braťja naši svoje nárečja ňemčinou a to dosť zhusta napúštajú. Slovák tje Českoňemeckje vípove- ďe, trebas sú mu aj všetkje slováv ňích jasnje, docela úero* zumje, okrem ktorí aj ňemeckí jazik zná. I do našej reči a našich spisou Sloveoskích začali sa už boli z Českích takjeto ňemčini vljevať, ale majrae pozor na čistotu našej reči a ňedaj- me sa kúkolu v Slovančiňe pljesť, bo Slovaňja vonkoncom ostávať chceme. Keď v našom nárečí písať buďeme, isťe sa z tohoto ohladu vetšja v reči spisovnej čistota zachová , a braťja Českí ňech si potom podla ňej svoju tam, kďe je už cudzinou näsjaknutá, napravja. Tak pomuožeme i sebe i bratom naším. — Všetko to, čo sme dosjal z Češťini a Slovenčini predňesti, potvrdzuje našu hore viššje vislovenú vípoveď, ie je Češťina nárečja inšje ako Slovenčina, a že Slovenčina je nárečja zvlá- šno a samostatnuo. Teraz si už visvetlíme, prečo sa Jud náš