Naspäť na Index:Nárečja Slovenskuo.djvu
smjali sa na ňom, vismjevali ho, Českoňem.: písat na někoho list (an einen schreiben), Slovenski: dakomu písať, Českoňemecki: pohodlí by se tak v ustřety vešlo (man würde auf diese Art der Bequemlichkeit entgegen kommen), jsem k tomu zprávněna (ich bin dazu berechtigt; v Českej Včele), trváme té důvěry (wir hamen der Hoffnung; Květj), časopisy nebývají dostupnými (die Zeitschriften sind nicht zugänglich, v Českej Včele), čtenárstvo k velkému díkučinění zavázal (er hat die Leser zum grossen Dank verpflichtet; v Českej Včele), jeť to smutné řemeslo to spisovatelství, a trojnásobné každého lituji, kdo od toho živ býti musí; Květy r. 1841. p. 41. str. 326. (wer davon leben muss), a i tento Turek nemislí, že své důstojnosťi něco zadá, když s ním hovoří Květy r. 1841. p. 51 str. 406 (er glaubt nicht, dass er seiner Würde etwas vergibt atď.), nechat si líbit (sich gefallen lassen), dat něco k lepšímu (etwas zum Besten geben); být rozpoložený tak neb jinak (aufgelegt sein), Slovák hovorí akej si vuoli? — Ono prvuo dobre sa znáša s ňemeckím „Gemüth“, toto je zas docela podla Slovanskej povahi. Srďečňe lutujeme mi Slováci, že braťja naši svoje nárečja ňemčinou a to dosť zhusta napúštajú. Slovák tje Českoňemeckje vípoveďe, trebas sú mu aj všetkje slová v ňích jasnje, docela ňerozumje, okrem ktorí aj ňemeckí jazik zná. I do našej reči a našich spisou Slovenskích začali sa už boli z Českích takjeto ňemčini vljevať, ale majme pozor na čistotu našej reči a ňedajme sa kúkolu v Slovančiňe pljesť, bo Slovaňja vonkoncom ostávať chceme. Keď v našom nárečí písať buďeme, isťe sa z tohoto ohladu vetšja v reči spisovnej čistota zachová , a braťja Českí ňech si potom podla ňej svoju tam, kďe je už cudzinou nasjaknutá, napravja. Tak pomuožeme i sebe i bratom naším. — Všetko to, čo sme dosjal z Češťini a Slovenčini predňesli, potvrdzuje našu hore viššje vislovenú vípoveď, že je Češťina nárečja inšje ako Slovenčina, a že Slovenčina je nárečja zvlášno a samostatnuo. Teraz si už visvetlíme, prečo sa lud náš