Rímsky nápis v Trenčíne

Zo stránky Wikizdroje
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
[Na stránke sa pracuje.]
Rímsky nápis v Trenčíne[1]
179

Originálne znenie (inskripcia)[upraviť]

Fotografia nápisu z roku 2006.
V I C T O R I A E

A V G V S T O R V[2]
E X E R C I T v S C V I L A V[3]
G A R I C I O N E S E D I T S E D I T M I L[4]
L I I D C C C L V[5]
IAN SLEG LEGIIADCVRF[6]


Prepis Ľudovíta Stareka (1854)[upraviť]

[Obrázok – sprostredkovaný cez J. Dobiáša (1921) – bude pridaný.]
V I [] C T O R I A E
A V G V S T O R V[]
E X E R C I T . S . [] O V . L [] A . V . []
G . A R . I . C . I . O . E . S . E . D I I . A A. I L
L I I L S C C O E [] []
T S A R I I A E [] [] V T[7]

Prepis v Corpus inscriptionum latinarum, Vol. III, Pars I (1873)[upraviť]

[Obrázok z knihy bude pridaný.]
V I C T O R I A E
A V G V S T O R V I
E X E R C I T · S · I O V I L I A · V · I
G · A R · I · C · I · O · E · S · E · D I I · A A · I · L ·
L I I L S C C O E I I
T S A R I I A E I V T . . . . .[8]

Prepis Theodora Mommsena a Otta Hirschfelda (1893)[upraviť]

Prepis Theodora Mommsena a Otta Hirschfelda tak ako ho József Hampel uverejnil v Archaeologiai Értesítő (1893).[9]

[Bude pridané.]

Prepis v Corpus Inscriptionum Latinarum, Vol. III, Suppl. II (1902)[upraviť]

Prepis Theodora Mommsena a Otta Hirschfelda tak ako bol publikovaný v Corpus inscriptionum latinarum,Vol. III, Suppl. II (1902).[10]

[Bude pridané.]

Preklad do slovenčiny[upraviť]

Doslovný preklad[upraviť]

Víťazstvu
cisárov,
vojsko, ktoré v Lau-
garicione[11] táborilo, vojakov
II. légie 855,[12]
Maximianus[13], legát II. légie pomocnej dal vyhotoviť.

Voľný preklad[upraviť]

Na počesť víťazstva cisárov, vojska, ktoré v počte 855 vojakov II. légie táborilo v Laugariciu, dal vyhovoriť Maximianus[13], legát II. pomocnej légie.

Zdroje a poznámkový aparát[upraviť]

Citované podľa[upraviť]

Poznámky[upraviť]

  1. Rímsky nápis sa nachádza na skale Trenčianskeho hradu a v súčasnosti je ho možné vidieť len z reštaurácie alebo z terasy Hotela Elizabeth (bývalý hotel Tatra). Pozri: Rímsky nápis na hradnej skale, Hotel Elizabeth [online]. Trenčín : Kultúrno-informačné centrum mesta Trenčín, c2009 [cit. 2017-08-22].; Pozri: Informácie o hoteli [online]. Trenčín : Hotel Elisabeth, c2017 [cit. 2017-08-22].

    Nápis (inskripcia) sa nachádza na vápencovej skale Trenčianskeh hradu, na uhladenej obdĺžnikovej ploche s dĺžkou cca 1,63 m a výškou cca 8,95. Inskripcia obsahuje celkom šesť riadkov, ktorých písmená nie sú rovnako vysoké. Medzi prvými dvomi riadkami (písmená vysoké asi 14,5 cm) je uprostred široká medzera, umelá priehlbeň s priemerom asi 11 cm, ktorá pôvodne zrejme slúžila na upevnenie nejakej kovovej ozdoby. Druhé dva riadky majú písmena s výškou približne 8 cm a písmená posledných dvoch sú ešte o niečo menšie (v piatom riadku cca 7 cm, v šiestom len asi 4 cm). To, že posledné dva riadky začínajú podstatne viac vpravo než predchádzajúce bolo spôsobené zrejme tým, že už v čase, kedy bol nápis vytesávaný bol v skale pomerne hlboký kaz, ktorý dnes v ľavom dolnom rohu prerušuje hladkú plochu nápisu. Z toho Ján Dobiáš usudzuje: „Poněvadž se bylo snadno možno tomuto kazu vyhnouti, kdyby byl kameník počal upravovati plochu pro nápis o něco málo výše, možno míti za to, že nápis nebyl původně rozvržen na celou uhlazenou plochu předem, nebo pravděpodobněji, že nebyl zamýšlen tak rozsáhlý, jak na konec dopadl. Snad se původně pomýšlelo jen na monumentální ve své prostotě dvě slova prvních dvou řádek nebo nejvýše na čtyři první řádky a dva poslední byly doplněny až dodatečně na místě, které už nepřipouštělo zachovati pravidelně obdélníkovitou formu popsané plochy. Pro to se zdá svědčiti i to, že poslední dva řádky jsou také tesány mnohem nedbaleji nežli všecky předešlé a nikoli v rovině nápisu, nýbrž na nakloněné plošce, která tvoří jakýsi spodní rám celého nápisu.“ DOBIÁŠ, Josef. Dva příspěvky k topografii válek markomanských a kvádskych. In Český časopis historický. 1921, roč. 27, č. 1-2, s. 143-144.

    O nápise sa údajne vedelo už v 16. storočí. Podľa amatérskeho historika Ľudovíta Stárka, ktorý bol v 50. rokoch 19. storočia dekanom v Trenčíne, už uhorský historik Mikuláš Istvánffy uviedol, že „jako by tam starý pluk svoje stanovisko alebo pánstvo byl zarazil, bo sä až posiaľ veľké začiatočné litery rimanské v kameni vyryté vidieť môžu“. Katolícke noviny. 18. jún 1854, roč. 6, č. 23, s. 178. Citované podľa: DOBIÁŠ, Josef. Dva příspěvky..., s. 144. Taktiež uhorský historik Samuel Timon vo svojej učebnici z roku 1733 spomenul „monumenta Romana Trentschinii“. Pozri: TIMON, Samuele. Imago antiquae, et novae Hungariae, repraesentans terras, adventus, & res gestas gentis Hunnicae. Cassoviae : Academicis Soc. Jesu, 1733, Liber primus, De Pannonia et conterminis ei Regionibus, p. 116. Ako uvádza J. Dobiáš, nápis „byl velmi nepřístupný jednak pro řeku, která tekla dlouho pod samou skalou, později pro porost vrbový a topolový, upadl úplně v zapomenutí“. DOBIÁŠ, Josef. Dva příspěvky..., s. 144. Po tom, čo víchrica zrazila topoľ, ktorý prikrýval miesto nápisu, sa stal zreteľne viditeľným a to dalo podnet na jeho (opätovné) preskúmanie. Vyššie spomínaný Ľ. Stárek ho 6. júla 1852 zbežne preskúmal sa o nápise stručne zmienil ešte vo svojom bedekeri z roku 1852 („Unweit von derselben ist am Felsen eine Platte mit einer Platte mit einer Inschrift bemerkbard, die noch uicht entziffert ist“). Počas prípravy knihy došlo k odhaleniu nápisu a zrejme pre nedostatok času o ňom urobil len stručnú poznámku. Pozri: STAREK, Ludwig. Der Wegweiser in der Trentschiner Burgruine und Umrisse der Geschichte der kön. Freistadt und Burg Trentschin. Belnay’s Erben : Pressburg, 1852, S. 5.; ŠKVARNA, Dušan – BARTL, Július – ČIČAJ, Viliam – KOHÚTOVÁ, Mária – LETZ, Róbert – SEGEŠ, Vladimír. Slovak History : Chronology & Lexicon. English Translation David P. Daniel. Bratislava; Wauconda, Illinois : Slovenské pedagogické nakladateľstvo; Bolchazy-Carducci Publishers, Inc., 2002. ISBN 80-08-00400-2, p. 103. Po bližšom preskúmaní a rozlúštení nápisu publikoval svoje zistenia o dva roky neskôr v Katolíckych novinách, nemeckých novinách Pressburger Zeitung a „dopisovatel z Trenčína [...] o nálezu Strákově referoval“ v českom časopise Lumír (pozri prepis Ľudovíta Stareka). Katolícke noviny. 18. jún 1854, roč. 6, č. 23, s. 178.; Lumír. 1854, roč. 3, č. 38, s. 902.; Citované podľa: DOBIÁŠ, Josef. Dva příspěvky..., s. 144-145. Porovnaj: ONDROUCH, Vojtěch. Limes Romanus na Slovensku : Il Limes Romano in Slovacchia. Bratislava : Učená společnost Šafaříkova v Bratislavě, 1938, s. 54. Zo správy trenčínskeho dopisovateľa uverejnenej v Lumíre bola informácia (doslovne) uvedená v publikácii: Římský nápis v Trenčíně. Památky archeologické a místopisné. I. 1855, s. 238. Theodor Mommsen informáciu o nápise zahrnul do zbierky Corpus inscriptionum latinarum (pozri prepis v Corpus inscriptionum latinarum), avšak medzi nápisy, ktoré označil za falzá („scilicet qui finxit, ipsi rupi eum [titulum] incidendum curavit“).

    Dôsledkom historická a archeologická obec nevenovala nápis pokladala za falošný a nevenovala mu v historických prácach pozornosť. Táto situácia trvala až do roku 1893 resp. 1902. V roku 1890 totiž maďarský archeológ József Hampel vyhotovil sadrový odliatok nápisu a poslal ho T. Mommsenovi, ktorý nápis preskúmal spolu s historikom Ottom Hirschfeldom a skonštatoval, že jeho pôvodný úsudok o pravosti bol mylný (keďže vtedy nepoznal originál, ale len prepis a nezmyselný výklad Ľ. Stareka). Mommsenove a Hirscfeldove závery z 3. mája 1893 (pozri prepis Theodora Mommsena a Otta Hirschfelda (1893)) J. Hampel hneď uverejnil v maďarskom časopise Archaeologiai Értesítő. [Hampel, József]. VI. MOMMSEN a trencséni várszikla föliratáról. In Archaeologiai Értesítő (Pest: Magyar Tudományos Akadémia). XIII. kötet. 1893, p. 265.
  2. AVGVSTORVM (Augustorum)
  3. EXERCITVS CUI LAV|GARICIONE (exercitus cui [=qui] Laugaricione)
  4. LAV|GARICIONE SEDIT MILITES (Laugaricione sedit milites)
  5. L[EGIONIS] II [ADIVTRICIS] DCCCLV (Legionis II Adiutricis DCCCLV)
  6. [MAXIM]IANVS LEG[ATUVS] LEG[IONIS] II AD[IVTRICIS] CVR[AVIT] F[ACIENDVM] (Maximianus [=Marcus Valerius Maximianus] adiutricis curavit faciendum)
  7. DOBIÁŠ, Josef. Dva příspěvky..., s. 144. Symboly „[]“ označujú miesta, ktoré Ľ. Starek začiernil. Nápis následne rozlúštil do nasledovnej (značne chybnej) podoby: „Victoriae Augustoru(m) exercit(us) S(tatori) Iovi I(ubenti) a(nimo) v(oti) g(ratia) ar(am) i(n) c(apite) i(stius) o(ppidi) e(t) s(acellum) e(rexit) dii(s) a(uxiliatoribus) i(ndefesso) l(abore) [...] [alebo] A(ugustorum) i(nsigni) l(iberalitate)“.
  8. Mommsen, Theodor (ed.). Corpus inscriptionum latinarum. Vol. III. Inscriptiones Asiae, provinciarum Europae Graecarum, Illyrici Latinae. Pars prior. Pars priorInscriptiones Aegypti et Asiae. Inscriptiones provinciarum Europae Graecarum. Inscriptionum Illyrici partes I—V. Berolini : G. Reimerum., 1873, s. 23*, č. 225*.
  9. [Hampel, József]. VI. MOMMSEN a trencséni várszikla föliratáról. In Archaeologiai Értesítő (Pest: Magyar Tudományos Akadémia). XIII. kötet. 1893, p. 265.
  10. Mommsen, Theodor – Hirschfeld, Otto – Alfred von Domaszewski (eds.). Corpus Inscriptionum Latinarum. Vol. III Inscriptiones Asiae, provinciarum Europae Graecarum, Illyrici Latinae. Inscriptionum Orientis et Illyrici latinarum supplementum. Pars posterior. Berolini : G. Reimerum, 1902, S. 2190, no. 13439(=225*).
  11. Laugaricion
  12. Tzn. 855 vojakov II. légie
  13. 13,0 13,1 Celým menom Marcus Valerius Maximianus. Ako legát Legio II Adiutrix (2. pomocnej légie) velil rímskym jednotkám, ktoré na prelome rokov 179 a 180 prezimovali pri osade Laugaricio.
  14. V. Ondřouch uvádza takýto prepis: „Victoriae | Augustorum | exercitus cui(=qui) Lau|garicione sedit mil(ites) l(egionis) II DCCCLV | Const]ans leg(atus) leg(ionis) II Ad(iutricis) cur(avit) f(aciendum)“. Domnieval sa totiž, že „dal jej asi poříditi Constans, legát II. legie pomocné, garnisonované tehdy v Akvinku“. Neskorší výskum vyvrátil túto domnienku a odhalil, že dal nápis vyhotoviť Marcus Valerius Maximianus.

Iné projekty[upraviť]

WikipédiaWikipédia obsahuje článok: Rímsky nápis v Trenčíne