Dôvody proti zakladaniu JRD

Z Wikizdroje
Prejsť na: navigácia, hľadanie
Údaje o texte
Titulok Dôvody proti zakladaniu JRD
Autor Ministerstvo pôdohospodárstva Československej republiky
Zdroj Ministerstvo zemědělství II – Jednotná zemědělská družstva
Licencia PD SK
Důvody proti zakládání JZD
Dôvody proti zakladaniu JRD[1]

Dokument Oddelenia organizácie práce a odmeňovania v jednotných roľníckych družstvách III. a IV. typu Hlavnej správy jednotných roľníckych družstiev Ministerstva pôdohospodárstva Československej republiky[2]
7. december 1951'

Originálne znenie[upraviť]

Strana [1][upraviť]

Hlavní argumenty zemědělců proti založení JZD, z kterými se setkáváme při návštěvách na naší vesnici.

Jestliže máme uvést některé hlavní argumenty, s kterými se nejčastěji setkáváme na vesnici a kterými zemédělci dokazují nevýhody JZD, potom je nutno vždy vycházet z místních poměrů v obci.

Na některé vesnici jsou převážně konservativně smýšlející zemědělci, práce strany a ostat.[3] masových složek zde bývá obyčejně jen nepatrná. V další obci byl buď zbytkový statek nebo více selských usedlostí. Zde se buď již vyhraňuje třídní boj a nebo určitá část zemědělců je pod vlivem tŕídního nepřítele – ves.[4] boháče. Jinde zase je značná převaha politicky vyspělých soudruhů z továren, kteří svým nadšením strhávají ostatní malozemědělce a poctivé střední rolníky k budování naší nové vesnice. Další obec a nebo celé okresy jsou pod vlivem kleru, jinde se setkáváme s otázkou kovozemědělců a pod.

Tak bycom mohli vypočítávat mnoho a mnoho různých poměrů na vesnici, s kterými přímo souvisejí i námitky proti založení JZD a jejich postoj k socialisaci našeho venkova.

V prvé řadě je to celková nedůvěra k družstevní myšlence. Tato nedůvěra pramení buď z nedostatku polit.[5] uvědomění zemédělců a pracovníků místní lidosprávy nebo z podvratné činnosti třídního nepřítele. Zemědělci se dívají na JZD jako na třetí osobu, kam odevzdají svůj majetek /jak půdu a stroje, tak později i živoč.[6] výrobu/ a ne budou[7] moci dostatečně potom hmotně zabezpečit svoje rodiny a jejich životní úroveň bude prý klesat. Někteří zemědělci těžko se dávají a jejich životní úrověň bude prý klesat. Někteří zemědělci těžko se dávají přesvědčovat o tom, že jim nikdo nic nebere, naopak sdružováním svých drobných zemědělských závodů získavají možnost využívat všech výhod zemědělské velkovýroby, o které i statkář dříve věděl, že je rentabilnější, avšak zisky, které zde získal, si ponechával sám a deputátníky a drob.[8] zemědělce odměnoval za jejich těžkou ruční práci jen almužnou.

Dalším a velmi častým argumentem, jsou špa tné[7] příklady některých okolních JZD, které velmi škodlivě působí na daleké okolí. Často se pouka zuje[7] na velkou dřinu v družstvech, což prý neodpovídá slibům některých nezodpovědných funkcionářů lidosprávy, strany a mas.[9] organisací, kteří slibovali zemědělcům ihned po založení JZD jejich osvobození od dřiny. Vše prý se bude provádět stroji, všechno bude na elektřinu atd. Nyní prý zemědělci se musí nejen více dřít, ale mnohdy nedostanou za svoji práci ani dostatečně zaplaceno. Je to způsobováno zvláště mnohdy zbytečně vysokými investicemi /ať již stavebními nebo při ztrátách hospodářských/

Strana 2[upraviť]

a proto i zatížení velkým úvěrem. Mnohdy JZD pro špatnou organisaci práce nevyužívají vlastní stroje a potahy, práce si necháva jí[7] provádět STS[10] a brigádami, zatím co koně stojí nečinně ve stájích a družstevníci pr acují[7] na málo důležitých úsecích práce. Někdy poukazují na špatnou činnost STS, na špatnou práci traktoristů, ale nevidí v nich[11] selské synky a ves.[12] boháče, kteří nemají zájem o dobré jméno STS a účinnou pomoc našim JZD. Jindy špatně projednané normy a nebo rovnostářské odměnování podle odpracovaných hodin narušuje prac.[13] morálku členů JZD a právem potom poctivý pracovníci poukazují na skutečnost, že lenivý pracovník s malým výkonem se stejně podílí na odměně jako on, který udělal mnohdy o 1/2 i více dobré práce. Někdy i malá odborná a organisační schopnost vecoucích funkcionářů JZD způsobuje[14] velké ztráty v hospodaření. Účetnictví, které je vedeno nepořádně, vyúčtování, které je prováděno opožděně, práce skladníka, který nemá vůbec přehled o sklizni a skladových hmotách[15] a jejich vydávání, špatná pracovní morálka družstevní°ku, to všechno přispívá k špatnému hospodaření některých družstev a na co často poukazují ostatní zemědělci v obci i okolí, kteří nedůvěřivě vyčkávají vývoje družstevnictví a chtějí se na názorném příkladě přesvědčit "jak se to osvědčí".


Velkou brzdou rozvoje našich JZD je činnost ves. boháčů, kteří zvláště velmi často poukazují na jednotlivá, špatně hospodáříci JZD a nezkrývají radost nad jejich neúspěchy. Velmi často ovšem neprojevují tuto svoji radost přímo, ale různým našeptáváním a podvratnou propagandou podlamují důvěru v JZD a svými "odbornými radami a dřívějšími velkými zkušenostmi" dokazují nevýhody družstevnictví.

Mnoho těžkostí způsobuje také nesprávně pr ovedená[7] HTÚP[16], kdy není často zemědělcům a družstevníkům dostatečně objasněna otázka společ.[17] obdělávaní scelené půdy, význam záhumenek, otázka pravi delného[7] střídání plodin a výhody travopolní soustavy.

Při přechodu na III. typ drží se živočišné výroby zvláště houževnatě velcí a střední rolníci, kterým[18] v II. typu ruční práci na jejich polích provedli drobní zemědělci, oni pracovali jen s potahy /normy bývají často sestaveny tak, že je v nich práce potaž.[19] nadhodnocena proti ruční/ a ani jejich manželky se nezapojily do práce na polích, neboť byly[20] prá plně zaměstnány obsluhou dobytka. Na to poukazují právem drobní zemědělci, neboť prý se "dřou na velké", kteří ze svých velkých výměr polí mají značné příjmy jak ze společ.[21] rastl.[22] výroby, tak i individuelní živoč.[23] výroby.


To jsou je hlavní otázky, s kterými se nejčastěji setkáváme na vesnicích a které se v mnohých obměnách často opakují.

Dne 7.XII.1951.


Odd. A – IV/2:
v. r.[24] Dobe[nečitateľné][25]

Prílohy[upraviť]

Strana [1][upraviť]

Argumentace používaná vesnickou reakcí proti JZD

1/ Že družstevníci špatně pracují, že se mezi sebou na polí hádají.

2/ Že pozdě chodí do práce a večer brzy domů a dělat se jim na poli nechce a dělají špatnou práci.

3/ Že do JZD šli jen ti, kteří neuměli hospodařit a nebyly by se bez JZD uživili, rovněž že do JZD šli ti, kteří neměli pole, aby z polí brali.

4/ Že JZD špatně hospodaří, pole špatně obdělává, zaplevelené a kdyby neměli dostatek hnojiva, že by se jim nic neurodilo.

5/ Že funkcionáři jsou špatní, nechschopni vést družstva, kradou, nic nedělají, každý jen sám pro sebe chce získat co nejvíce a žít z práce jiných.

6/ Že je moc funkcionářů a na práci málo lidí, samé školení a že vše to budou družstevníci platit.

7/ Že se stále schůzuje, kde se družstevníci hádají a nic se neudělá.

8/ Že se družstva zadluží a toto[26] budou platit a za práci nedostanou nic pokud nezaplatí dluhy.

9/ Že budou platit velké úroky a nestačí dělat na dluhy, za dobytek nic nedostanou, to půjde vše na dluhy na stavby kravínů atd.

10/ Že až budou postaveny kravíny, vepříny a bude celá obec v JZD, nesmí žádný doma nich chovat.

11/ Že se budou vystavěny vyživovací střediska, žádný nedostane naturálie, ale bude muset jíst ve společné kuchyni,

Strana 2[upraviť]

kde budou jíst draze a vícečlenná rodina se neživí, neb si na ní nevydělá.

12/ Že půda je státní a nebudou sami hospodařit, ale bude dosazen šafář a oni budou jen pracovat.

13/ Že nebudou smět sami zabíjet, ale jen v JZD společně tak také mlet obilí, ale dostane každý jen příslušející mu díl na osobu.

14/ Že se družstva neudrží stejně dlouho a brzy se rozpadnou a když přijdou Američané, že půdu zpět zemědělci z JZD nedostanou a budou tam pracovat jako ve dvoře, než zaplatí všechny dluhy, zadarmo.

15/ Využívají nedostatků a chyb STS[10] k rozšiřování často nepravdivých pomluv o STS[10], aby tím argumentovali a vzbudili nedůvěru u členů JZD, malých a středních rolníků k STS[10].

16/ Že traktoristé provádí špatně polní práce, dělají práci neodborně a lajdácky.

17/ Při orbě traktorem se vyorá neplodná půda a že se v příštích letech na ní nic neurodí.

18/ Při scelování pozemků, provádění HTUP[16] a zavádění osevu v honech se mnoho ztrácí tím, že se poruší osevní sled a nastane snížení hektarových výnosů, že se uvolní půda a nastává scelování.

19/ Že je lepší provádět přápravu půdy a setí koňmi, traktor že půdu moc ujezdí.

20/ Při sečení samovazem že zůstává mnoho slámy na poli a mnoho obilí vypadá[27].

21/ Při sešení kombajnem že mnoho obilí se skazí tím, že nevyschne a vůbec že kombajny se k nám do našich podmínek nehodí.

Strana 3[upraviť]

22/ Že stroje mají dnes špatnou kvalitu, že se s nimi v JZD a STS[10] špatně zachází, proto že málo vydrží a jsou drahé, že se tím značně zvyšují náklady, jim[28] jim /vesnickým boháčům/ že vydržely mnoho let.

23/ Že s traktory a ostatními stroji se nadělá málo práce, traktoristé že mnoho času prozahálí a práce se tím prodražuje.

24/ Na STS[10] že je mnoho funkcionářů a úředníků, na které musí zemědělci dělat.

25/ Členy družstva že jsou ti, kteří do družstva nic nedali nebo jen málo, že teď vysedávají po hospodách, nic nedělají a spoléhají se na brigády.

26/ Proti společnému ustájení krav a telat rozšiřují, že není možno zajistit takové množství krmiv, jako u soukromníka, zvláště dostakek[29]mléka pro odchov telat[30].

27/ Proti přechodu[31] na 3 x denně krmení a dojení argumentují tím, že se snižuje užitkovost častým buzením dobytka a snížením doby odpočinku a přežvykování.

28/ Poukazuje se na špatné výsledky inseminace, časté přebíhání a že se kazí krávy.

29/ Uvádějí, že umělým napájením telat a studeným odchovem se znehodnocují a kazí odstávčata.

30/ Proti náboru družstevnic na práci ve stáji uvádějí, že je mnoho práce a je špatně hodnocena, že vzhledem k nebezpečí[32] ve stáji je nedostatečné nemocenské a úrazové pojištění a malá sleva na léky.

31/ Uvádějí, že družstevníkům se budou brát dojnice s dobrou užitkovostí a podřadnější se jim nechají na záhumenkách.

Strana 4[upraviť]

[Bude doplnené]

Neoznačený list[upraviť]

Nejčestější námitky zemědělců proti JZD.

[Bude doplnené]

Neoznačený list[upraviť]

Čím se argumentuje proti J ZD[7].

[Bude doplnené]

Slovenský preklad[upraviť]

[Bude doplnené]

Zdroje a poznámkový aparát[upraviť]

Citované podľa[upraviť]

Poznámky[upraviť]

  1. Názov formy podniku bol v slovenčine jednotné roľnícke družstvo (skratka JRD) a v češtine jednotné zemědělské družstvo (JZD). Svojim názvom nadväzovali na družstvá, avšak reálne neboli družstvami – predovšetkým neoplývalo samosprávou typickou pre družstvá. V skutočnosti mal v JRD rozhodujúcu pozíciu predseda vyberaný straníckymi orgánmi komunistickej strany z nomenklatúrnych kádrov a organizačne JRD podliehalo štátnej správe. Pozri bližšie: Pozri: VÁCLAVŮ, Antonín. Ke sporům o zemědělské družstevnictví a kolektivizaci v Československu. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1999. 70 s. ISBN 807079934, s. 72-74.; BUREŠOVÁ, Jana. Združstevňovaní nebo kolektivizace zemědělství po roce 1948?. In Rašticová, Blanka (ed.). Osudy zemědělského družstevnictví ve 20. století. Hradec Králové : Slovácké muzeum, 2002. ISBN 8086185184, s. 224-227.
  2. Hlavná správa jednotných roľníckych družstiev vznikla reorganizáciou Ministerstva pôdohospodárstva na základe obežníka zn. P 3321-15/51 zo dňa 21. septembra 1951, ktorého hlavným obsahom bolo zavedenie hlavných správ namiesto dovtedajších odborov. Hlavná správa jednotných roľníckych družstiev vznikla zo VII. odboru, bola začlenená do skupiny „A“ (preto bola označovaná ako „A IV“) zástupca ministra Eduarda Manďáka a s istými úpravami existovala až do konca roka 1956. Vedúcim (riaditeľom) bol vymenovaný Josef Lupač. Hlavná správa jednotných roľníckych družstiev sa skladala z desiatich oddelení, pričom oddelenie IV/2 bolo oddelenie organizácie práce a odmeňovania v jednotných roľníckych družstvách III. a IV. typu. Ministerstvo zemědělství – Jednotná zemědělská družstva : MZ-JZD : (1945) 1949-1960 (1961) : Dílčí inventář. Spracovali Alena Fejlková, Věra Helešicová, Jiřina Juněcová, Rudolf Kaďorek, Jana Pšeničková, Ida Ronovská, Jiří Růžička, Alena Skipalová, Milada Svobodová. Praha : Národní archiv, 1989, kapitola I. Vývoj původce.
  3. ostatních
  4. vesnického
  5. politického
  6. živočišní
  7. 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 7,6 7,7 medzera spôsobená v slove zrejme preklepom pri písaní na písacom stroji
  8. drobné
  9. masových
  10. 10,0 10,1 10,2 10,3 10,4 10,5 STS – strojní traktorová stanice
  11. strojopisné „tom“ perom preškrtnuté a namiesto toho napísané „nich“
  12. vesnické
  13. pracovní
  14. „způsobují“ prepísané strojom na „způsobuje“
  15. preklep „hmotááh“ prepísané strojom na „hmotách“
  16. 16,0 16,1 HTÚP – hospodářsko-technická úprava půdy
  17. společné
  18. strojopisné „kteří“ perom preškrtnuté a strojopisne napísané „kterým“
  19. potažní
  20. strojopisné „byy“ perom prepísané na „byly“
  21. společné
  22. rastlinní
  23. živočišní
  24. vlastní rukou (napísané perom)
  25. podpis perom, koniec mena nečitateľný (pravdepodobne Doberst)
  26. strojopisné „ooto“ prepísané strojom na „toto“
  27. v strojopisnom „vypradá“ perom preškrtnuté písmeno „r“
  28. pred slovom „jim“ bolo strojopisné „tí“, ale následne vyškrtnuté strojom („xx“) z textu
  29. preklep, správne „dostatek“
  30. pred slovom „telat“ bolo strojopisné „s“, ale následne vyškrtnuté strojom („x“) z textu
  31. pred slovom „přechodu“ bolo strojopisné „3“ (preklep), ale následne vyškrtnuté strojom („x“) z textu
  32. strojopisný preklep „bebezpečí“ strojom prepísaný na „nebezpečí“