Washingtonská deklarácia

Z Wikizdroje
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vyhlásenie nezávislosti československého národa dočasnou vládou československou
„Washingtonská deklarácia“[1]
18. október 1918

Originálne znenie[upraviť]

Declaration of Independence of the Czechoslovak Nation by its Provisional Government[2]


At this grave moment, when the Hohenzollerns are offering peace in order to stop the victorious advance of the Allied armies and to prevent the dismemberment of Austria-Hungary and Turkey, and when the Habsburgs are promising the federalization of the Empire and autonomy to the dissatisfied nationalities committed to their rule, we, the Czechoslovak National Council, recognized by the Allied and American Governments as the Provisional Government of the Czechoslovak State and Nation, in complete accord with the declaration of the Czech Deputies made in Prague on January 6, 1918, and realizing that federalization, and still more, autonomy, mean nothing under a Habsburg dynasty, do hereby make and declare this our Declaration of Independence.

We do this because of our belief that no people should be forced to live under a sovereignty they do not recognize, and because of our knowledge and firm conviction that our nation cannot freely develop in a Habsburg mock-federation, which is only a new form of the denationalizing oppression under which we have suffered for the past three hundred years. We consider freedom to be the first prerequisite for federalization, and believe that the free nations of central and eastern Europe may easily federate should they find it necessary.

We make this declaration on the basis of our historic and natural right. We have been an independent state since the seventh century; and, in 1526, as an independent state, consisting of Bohemia, Moravia, and Silesia, we joined with Austria and Hungary in a defensive union against the Turkish danger We have never voluntarily surrendered our rights as an independent state in this confederation. The Habsburgs broke their compact with our nation by illegally transgressing our rights and violating the Constitution of our state which they had pledged themselves to uphold, and we therefore refuse longer to remain a part of Austria-Hungary in any form.

We claim the right of Bohemia to be re-united with her Slovak brethren of Slovakia, once part of our national state later torn from our national body, and fifty years ago incorporated into the Hungarian state of the Magyars, who, by their unspeakable violence and ruthless oppression of their subject races have lost all moral and human right to rule anybody but themselves.

The world knows the history of our struggle against the Habsburg oppression, intensified and systematized by the Austro-Hungarian dualistic compromise of 1867. This dualism is only a shameless organization of brute force and exploitation of the majority by the minority; it is a political conspiracy of the Germans and Magyars against our own as well as the other Slav and the Latin nations of the Monarchy. The world knows the justice of our claims, which the Habsburgs themselves dared not deny. Francis Joseph, in the most solemn manner, repeatedly recognized the sovereign rights of our nation. The Germans and Magyars opposed this recognition, and Austria-Hungary, bowing before the Pan-Germans, became, a colony of Germany, and as her vanguard to the east, provoked the last Balkan conflict, as well as the present World War, which was begun by the Habsburgs alone without the consent of the representatives of the people.

We cannot and will not continue to live under the rule-direct or indirect-of the violators of Belgium, France, and Serbia, the would-be murderers of Russia and Rumania, the murderers of tens of thousands of civilians and soldiers of our blood, and the accomplices in numberless unspeakable crimes committed in this war against humanity by the two degenerate and irresponsible dynasties. We will not remain a part of a state which has no justification for existence, and which, refusing to accept the fundamental principles of modern world-organization, remains only an artificial and immoral political structure, hindering. every movement toward democratic and social progress. The Habsburg dynasty, weighed down by a huge inheritance of error and crime, is a perpetual menace to the peace of the world, and we deem it our duty toward humanity and civilization to aid in bringing about its downfall and destruction.

We reject the sacrilegious assertion that the power of the Habsburg and Hohenzollern dynasties is of divine origin; we refuse to recognize the divine right of kings. Our nation elected the Habsburgs to the throne of Bohemia of its own free will and by the same right deposes them. We hereby declare the Habsburg dynasty unworthy of leading oar nation, and deny all of their claims to rule in the Czechoslovak land, which we here and now declare shall henceforth be a free and independent people and nation.

We accept and shall adhere to the ideals of modern democracy, as they have been the ideals of our nation for centuries. We accept the American principles as laid down by President Wilson: the principles of liberated mankind,-- of the actual equality of nations,--and of governments deriving all their just powers from the consent of the governed. We, the nation of Comenius, cannot but accept these principles expressed in the American Declaration of Independence, the principles of Lincoln, and of the Declaration of the Rights of Man and of the Citizen. For these principles our nation shed its blood in the memorable Hussite Wars five hundred years ago, for these same principles, beside her allies in Russia, Italy, and France, our nation is shedding its blood today.

We shall outline only the main principles of the Constitution of the Czechoslovak Nation; the final decision as to the Constitution itself falls to the legally chosen representatives of the liberated and united people.

The Czechoslovak State shall be a republic. In constant endeavor for progress it will guarantee complete freedom of conscience, religion and science, literature and art, speech, the press and the right of assembly and petition. The church shall be separated from the state. Our democracy shall rest on universal suffrage; women shall be placed on an equal footing with men, politically, socially, and culturally. The rights of the minority shall be safeguarded by proportional representation; national minorities shall enjoy equal rights. The Government shall be parliamentary in form and shall recognize the principles of initiative and referendum. The standing army will be replaced by militia.

The Czechoslovak Nation will carry out far-reaching social and economic reforms; the large estates will be redeemed for home colonization, patents of nobility will be abolished. Our nation will assume its part of the Austro-Hungarian pre-war debt;--the debts for this war we leave to those who incurred them.

In its foreign policy the Czechoslovak Nation will accept its full share of responsibility in the reorganization of eastern Europe. It accepts fully the democratic and social principle of nationalism and subscribes to the doctrine that all covenants and treaties shall be entered into openly and frankly without secret diplomacy.

Our Constitution shall provide an efficient, rational, and just government, which will exclude all special privileges and prohibit class legislation.

Democracy has defeated theocratic autocracy. Militarism is overcome,--democracy is victorious;--on the basis of democracy mankind will be reorganized. The forces of darkness have served the victory of light,--the longed-for age of humanity is dawning.

We believe in democracy,--we believe in liberty,--and liberty evermore.

Given in Paris, on the 18th day of October 1918.[3]


PROFESSOR THOMAS G. MASARYK
Prime Minister and Minister of Finance
GENERAL DR. MILAN R. STEFANIK
Minister of National Defense
DR. EDWARD BENES
Minister of Foreign Affairs and of Interior[4]

Český preklad (Beneš)[upraviť]

Prohlášení nezávislosti československého národa jeho prozatimní vládou


V této vážné chvíli, kdy Hohenzollernové nabízejí mír, aby zastavili vítězný postup spojeneckých armád a zabránili rozdělení Rakousko-Uherska a Turecka, a kdy Habsburkové slibují federalizaci říše a autonomii nespokojeným národům, podrobeným jejich vládě, my, československá Národní rada, uznaná vládami spojeneckými a vládou americkou za prozatímní vládu československého státu a národa, v plném souhlasu s prohlášením českých poslanců, učiněným v Praze dne 6. ledna 1918, a vědomi si toho, že federalizace a tím více autonomie neznamenají ničeho pod habsburskou dynastií, činíme a prohlašujeme toto naše prohlášení nezávislosti.

Činíme tak, poněvadž věříme, že žádný národ nemůže být nucen žít pod svrchovaností, které neuznává, a poněvadž máme vědomí a pevné přesvědčení, že náš národ nemůže se volně vyvíjet v habsburské lži-federaci, která není než novou formou odnárodňujícího se útisku, pod nímž jsme trpěli minulá tři století. Máme za to, že svoboda jest prvním požadavkem federalizace, a jsme přesvědčeni, že svobodní národové střední a východní Evropy snadno utvoří federaci, jestliže to shledají nutným.

Činíme toto prohlášení na základě našeho historického a přirozeného práva. Byli jsme samostatným státem již od sedmého století a r. 1526 jako samostatný stát, sestávající z Čech, Moravy a Slezska, spojili jsme se s Rakouskem a Uhrami v obrannou jednotu proti tureckému nebezpečí. Nikdy jsme se v této konfederaci nevzdali dobrovolně svých práv jako samostatný stát. Habsburkové porušili svou smlouvu s naším národem, nezákonně překročujíce naše práva a znásilňujíce ústavu našeho státu, kterou sami přísahali zachovat, a my proto odpíráme zůstat déle součástkou Rakousko-Uherska v jakékoli formě.

Požadujeme pro Čechy právo, aby byli spojeni se svými slovenskými bratry ze Slovenska, kdysi součástky našeho národního státu, odtržené později od našeho národního těla a před 50 lety vtělené v uherský stát Maďarů, kteří nevylíčitelným násilím a krutým útiskem podrobených plemen pozbyli veškerého mravního a lidského práva vládnout komukoliv, kromě sobě samým.

Svět zná dějiny našeho zápasu proti habsburskému útisku, zesílenému a v systém uvedenému dualistickým vyrovnáním Rakousko-Uherským z r. 1867. Tento dualismus je toliko nestoudnou organizací hrubé síly a vykořisťování většiny menšinou; je to politický útok Němců a Maďarů proti našemu vlastnímu národu stejně jako proti jiným slovanským a latinským národům monarchie. Svět zná historii našich práv, kterých Habsburkové sami neodvážili se popírat. František Josef uznal opětovně nejslavnostnějším způsobem svrchovaná práva našeho národa. Němci a Maďaři postavili se na odpor tomuto uznání a Rakousko-Uhersko, sklánějíc se před Pangermány, stalo se kolonií Německa a jako jeho předvoj na východě vyvolalo poslední balkánský konflikt stejně jako nynější světovou válku, kterou Habsburkové počali sami bez souhlasu zástupců lidu.

Nemůžeme a nechceme nadále žít pod přímou nebo nepřímou vládou těch, kdo znásilnili Belgii, Francii a Srbsko, chtěli být vrahy Ruska a Rumunska, jsou vrahy desetitisíců občanů a vojínů naší krve a spoluviníky bezpočetných nevýslovných zločinů, spáchaných v této válce proti lidskosti těmito dvěma degenerovanými a neodpovědnými dynastiemi. Nechceme zůstat součástkou státu, který nemá existenčního oprávnění a který odpíraje přijmout základní zásady moderní světové organizace, zůstává toliko umělým, nemorálním politickým útvarem, který překáží každému hnutí, směřujícímu k demokratickému a sociálnímu pokroku. Habsburská dynastie, zatížená nesmírným dědictvím chyb a zločinů, je stálou hrozbou světového míru a my považujeme za svoji povinnost k lidstvu a civilizaci přispět k jejímu pádu a zničení.

Odmítáme svatokrádežné tvrzení, že moc dynastie habsburské a hohenzollernské je původu božského; odpíráme uznati božské právo králů. Náš národ povolal Habsburky na český trůn ze své svobodné vůle a tímtéž právem je sesazuje. Prohlašujeme tímto habsburskou dynastii za nehodnou, aby vedla náš národ, a upíráme jí veškerá práva vládnout československé zemi, která, to zde nyní prohlašujeme, bude od nynějška svobodným a nezávislým lidem a národem.

Přijímáme ideály moderní demokracie a budeme k nim lnout, poněvadž to byly ideály našeho národa po staletí. Přijímáme americké zásady, jak byly stanoveny prezidentem Wilsonem: zásady o osvobozeném lidstvu, skutečné rovnosti národů a vládách, odvozujících všecku svou spravedlivou moc ze souhlasu ovládaných. My, národ Komenského, nemůžeme než přijmout tyto zásady, vyjádřené v americké deklaraci nezávislosti, v zásadách Lincolnových a v prohlášení lidských a občanských práv. Za tyto zásady proléval národ náš krev před stoletími, v památných válkách husitských, za tytéž zásady prolévá náš národ krev dnes po boku svých spojenců v Rusku, v Itálii a ve Francii.

Načrtneme jen hlavní zásady ústav československého národa: konečné rozhodnutí o ústavě samé náleží zákonitě zvoleným zástupcům osvobozeného a sjednoceného národa.

Československý stát bude republikou. Ve stálé snaze o pokrok zaručí úplnou svobodu svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slova, tisku a práva shromažďovacího a petičního. Církev bude odloučena od státu. Naše demokracie bude spočívat na všeobecném právu hlasovacím: ženy budou postaveny politicky, sociálně a kulturně na roveň mužům. Práva menšiny budou chráněna poměrným zastoupením; národní menšiny budou požívat rovných práv. Vláda bude mít formu parlamentární a bude uznávat zásady iniciativy a referenda. Stálé vojsko bude nahrazeno milicí.

Československý národ provede dalekosáhlé sociální a hospodářské reformy; velkostatky budou vyvlastněny pro domácí kolonizaci; výsady šlechtické budou zrušeny. Národ náš převezme svou část předválečného státního dluhu rakousko-uherského; válečné dluhy ponecháme těm, kdo do nich zabředli.

Ve své zahraniční politice přijme československý národ plnou část odpovědnosti za reorganizaci východní Evropy. Přijímá cele demokratický a sociální princip národností a souhlasí s naukou, že veškeré úmluvy a smlouvy mají být sjednávány otevřeně a upřímně, bez tajné diplomacie.

Naše ústava postará se o účinnou, rozumnou a spravedlivou vládu, která vyloučí jakékoliv zvláštní výsady a znemožní třídní zákonodárství.

Demokracie porazila teokratickou autokracii. Militarismus je zničen – demokracie je vítězná; - na základech demokracie lidstvo bude reorganizováno. Mocnosti temnoty sloužily vítězství světla – vytoužený věk lidstva vzchází.

Věříme v demokracii – věříme ve svobodu – a ve svobodu vždy větší a větší.

Dáno v Paříži, dne 18. října 1918.


Profesor T. G. Masaryk,
předseda ministerské rady a ministr financí,
Generál Dr. Milan Štefánik,
ministr národní obrany,
Dr. Edvard Beneš,
ministr zahraničních věcí a ministr vnitra

Zdroj a poznámkový aparát[upraviť]

Citované podľa[upraviť]

  • originálne znenie podľa: Virtual Archive of Central European History : Documents on the Founding of Czechoslovakia, 1918-1919 [PDF online]. West Branch, IA : Hoover Presidential Library, 2005-07-13 [cit. 2014-11-30], pp. 6-8. Dostupné online.
  • české preklady pozri v:
    • Beneš, Edvard. Světová válka a naše revoluce. Diel III : Dokumenty. Praha : Čin a Orbis, 1930, s. 472. Zdroj: Gronský, Ján. Komentované dokumenty k ústavným dějinám Československa I. (1918 – 1945). Praha : Karolinum, 2005. 584 s. ISBN 8024610272. s. 35-37.
    • Kozák, Jan Blahoslav. T. G. Masaryk a vznik Washingtonské deklarace v říjnu 1918. Praha : Melantrich, 1968. 116 s. OCLC 4893151, s. 67-72.

Poznámky[upraviť]

  1. Washingtonská deklarácia je v historiografii zaužívaný názov, podľa miesta, kde bola de facto vydaná. Oficiálny názov je Declaration of Independence of the Czechoslovak Nation by its Provisional Government, v češtine (len z prvého Masarykovho konceptu) Prohlášení nezávislosti československého národa jeho prozatimní vládou československou (uvádzané aj len ako Prohlášení nezávislosti československého národa jeho prozatimní vládou). Do slovenčiny prekladané ako Vyhlásenie nezávislosti československého národa dočasnou vládou československou (príp. miesto slova vyhlásenie použité pravopisne nesprávne prehlásenie; možno použiť aj slovo deklarácia)
  2. Vzhľadom na okolnosti vydania deklarácie je jej znenie v angličtine, autentický text v češtine neexistuje. Český preklad bol vyhotovený až neskôr Jaroslavom Císařom, ktorý prekladal Masarykom skoncipovaný text (prvý koncept) v češtine do angličtiny, pričom mu pri redigovaní pomáhali viacerí americkí spolupracovníci (redaktor denníka Chicago Tribune James O'Donnell Bennett, sudca Najvyššieho súdu Spojených štátov Louis Dembitz Brandeis, profesor sociológie Herbert Adolphus Miller, právnik Robert Martin Calfee a ďalší). Všetky ďalšie koncepty, vrátane finálnej podoby doručenej Ministerstvu zahraničných vecí Spojených štátov 18. októbra 1918 (ako príloha k listu evidovanom pod č. 861.00/3124), sú napísané v angličtine. J. Císař sa v českom preklade chcel autentickosti aspoň priblížiť, pričom v nepozmenených odsekoch a vetách použil pôvodný český koncept. Pre časti, ktoré boli pridané už v anglickej podobe J. Císař až na niektoré výnimky použil český preklad uverejnený v III. zväzku spisu Edvarda Beneša Světová válka a naše revoluce. Ďalší preklad z angličtiny do češtiny (vypracovaný nezávisle od vyššie spomenutých prekladov) sa nachádza v publikácii Jana Blahoslava Kozáka.
  3. Deklarácia datovaná 18. októbra 1918 v Paríži ako sídle vlády (reálne vydaná vo Washingtone D.C., 19. októbra uverejnená v americkej tlači)
  4. Deklarácia obsahuje len tlačené mená troch najvýznamnejších predstaviteľov Dočasnej vlády československej, prof. Tomáša Garrigua Masaryka, gen. Dr. Milana Rastislava Štefánika a Dr. Edvarda Beneša. Menovaní ju nepodpísali. Sprievodný list obsahuje len Masarykov podpis. M. R. Štefánik pricestoval 12. októbra do Jokohamy, na rokovania s veľvyslancom Spojených štátov Rolandom Sletorom Morrisom o poskytnutí materiálnej a vojenskej pomoci pre československé légie v Rusku a E. Beneš sa v tom čase nachádzal v Paríži.

Pozri aj[upraviť]

Iné projekty[upraviť]